Pravda o Koráne a islamskej doktríne

Aká je zamlčovaná pravda o Koráne a islamskej doktríne? Má akt “mierumilovného” modlenia aj inú, temnú stránku? Duálny charakter islamu ako nástroj pre postupnú plíživú a likvidačnú zmenu kultúrneho a politického prostredia v spoločnosti s dôrazom na menejcennosť a podriadenie sa kresťanov, židov, ateistov a ostatných neveriacich.

Ako staroveká totalitná ideológia prichádza do spoločnosti ako vírus trójskeho koňa a chce silou cez plíživú Šaríu donútiť všetkých stať sa moslimami, bez ohľadu na ich názor a takto ich zotročiť…


Bill Warner: Šaría se na Západě zavádí krok za krokem. Cíl islámu je, aby se celý svět modlil k Alláhovi

Pravda o Koráne a islamskej doktríne


Drtinová:
Hostem DVTV je Bill Warner, ředitel Centra pro studium politického islámu, jinak
americký univerzitní profesor fyziky. Dobrý den.

Bill Warner:
Děkuji za pozvání.

Drtinová:
Co je to politický islám?

Bill Warner:
Skvělá otázka.
Politický islám definuji jako tu část islámu, která se zabývá nevěřícimi, tedy káfíry.
Islám jako náboženství mě vůbec nezajímá. Na politickém islámu je zajímavé, že ta
část politické doktríny, která hovoří o nevěřících, je větší než část věnována
náboženství.

Drtinová:
Proč je nebezpečný?

Bill Warner:
Začněme životem Mohameda. Ten v Mecce třináct let hlásal náboženství islám a
přesvědčil 150 Arabů, aby se stali muslimy. Po nátlaku obyvatel Mekky z ní odešel
do Mediny, kde se z něj stal politik a džihádista. Když zemřel, všichni Arabové ve
střední Asii byli muslimové. Islám se tedy projevuje dvěma způsoby. Jeden je
neškodný. Druhý ovládl společnost, do které se přistěhoval.

Drtinová:
Ale kolik procent textu je o džihádu?

Bill Warner:
Zaprvé máme tři texty. Korán, o kterém všichni slyšeli, text o životě Mohameda a
text o jeho tradicích. V raném Koránu, napsaném v Mecce, se o džihádu vůbec
nemluví. V pozdním Koránu, pokud mě paměť nešálí, je téměř 20% textu věnováno
džihádu. Takže na jedné straně žádný džihád, na straně druhé velké množství
džihádu.

Drtinová:
Lze ale jeden ten systém, nějaké náboženství, takhle rozdělit, tedy na víru, která
nebezpečná podle vás není a potom na nějaký politický systém, který podle vašeho
výkladu nebezpečný je? Není to jeden celek?

Bill Warner:
Samozřejmě. Ale musíme přijmout to, že tento celek má dvojaký charakter. Je to
jedna jednotka, která má dvě tváře. Dva způsoby projevu. Musíme vidět celek, ale
ta náboženská část pro mě není důležitá.

Drtinová:
Tedy podle Vás je islám jednak jako náboženství, a to nelze v žádném případě
slučovat s islamizmem tedy s tím politickým systémem?

Bill Warner:
Rozdělíme si to následovně:
V některých městech vycházejí muslimové v pátek do ulic, aby se pomodlili.
Modlitba je náboženství. Obsazení ulice je politický čin. V jednom činu máme
náboženskou a politickou složku. Ale neměli bychom omlouvat obsazení ulice tím,
že se na ní modlí.

Drtinová:
Takhle to ale vypadá, že v islámu, jako v náboženství tedy myslím, je vlastně
zabudován nějaký vir, který je smrtelně nebezpečný. Vir politického islámu, který je
smrtelně nebezpečný na rozdíl od toho náboženství, jako kdyby v samotné
podstatě islámu už to bylo zakódováno. Je to ale opravdu tak, nepřináší v
uvozovkách “smrt” až člověk, tedy fanatik?

Bill Warner:
Všichni muslimové souhlasí s tím, že není Bůh kromě Alláha a Mohamed je jeho
prorok. Korán nám v 91 verších říká, že každý muslim má napodobovat život
Mohameda. Jeho život už jsem vám stručne popsal. Byl to duchovní člověk a
zároveň politický džihádista. Islám je náboženství míru a politika džihádu. Proto by
nás měl zajímat, protože jednou z věcí, kterou se zabývá, je káfir, tedy nevěřící.

Drtinová:
K tomu se dostaneme. Co středověcí křižáci, to nebyli, tedy v uvozovkách
“džihádisté”?

Bill Warner:
Přišel jsem hovořit o politickém islámu.

Drtinová:
Cheche… Nechcete tedy mluvit o středověkém křižákovi?

Bill Warner:
Nejsem odborník na středověké křižáky. Vím toho hodně o politickém islámu.

Drtinová:
Ano. Respektuji to.

Bill Warner:
Rád bych se zdržel komentářů týkajích se tématu, o kterém vím jenom něco. Ale
mnoho lidí se ptá jako vy. Lidé chtějí přesunout diskuzi od něčeho, co neznají, k
něčemu, co znají. Proberme to neznámé.

Drtinová:
Respektuji to.
Je džihád jen násilný? Džihád rovná se šíření, válka proti káfirům, proti nevěřícím.
Je jen násilný?

Bill Warner:
To je velmi zajímavá debata.
Existují čtyři formy džihádu:
Džihád vedený mečem, to je to, co vidíte ve zprávách, ale to nejméně nebezpečná
forma džihádu. Potom džihád peněz, forma vlivu, peníze jako zbraň. Zbývá džihád
písmem a jazykem, tedy přesvědčování.
Ne všechny formy džihádu se zdají být na první pohled nebezpečné. V Americe nás
zajímá převážně džihád mečem, ale ty další formy džihádu jsou mnohem
nebezpečnější, protože jim jde o změnu toho, na čem je založena vláda země, do
které jejich šiřitelé přišli.

Drtinová:
Dobře, ale praktikují všichni muslimové islamizmus, tedy ten politický islám, pokud
jsou to vlastně dva systémy v jednom, tak nemohou si vybrat, jestli chtějí
praktikovat víru, která je individuální směrem k Bohu anebo jestli tedy chtějí
praktikovat politický islám jako soubor nějakých pokynů, který je určen mase?

Bill Warner:
Řekněme, že muslimové mají na výběr z více možností než většina ostatních lidí.
Mohou si vybrat klidný, slušný život nebo politický život, jehož smyslem je
přesvědčování ostatních a válka. Je to jako švédský stůl. Vyberete si, co chcete.

Drtinová:
Většina křesťanů taky ale nežije denně podle Bible. Není to stejné u běžných
muslimů, copak všichni žijí podle práva šaría?

Bill Warner:
Samozřejmě, že ne. Měli bychom nás znepokojovat jenom ti, kteří to tak dělají.
Argument, že čím méně islámu muslim praktikuje, tím lepší je muslim, je zvláštní.

Drtinová:
Je tedy šaría už v dnešní Evropě, je v tom dnešním systému, v tom západním
civilizačním okruhu už zabudována? Je už tam?

Bill Warner:
Formálně ne, ale když budu mluvit za Ameriku, neformálně je součástí společnosti.
Muslimům se dostává zvláštních výjimek. Podívejme se do Anglie, o tamní situaci
jsem četl. Předtím, než přišli do Anglie muslimové, měl jeden muž vždy jednu ženu.
Když se tam muslim přistěhuje teď, pokud tomu dobře rozumím, mají všechny jeho
manželky nárok na sociální dávky. Šaría se zavádí způsoby, kterým evidentně
úplně nerozumíme.
Dám vám další americký příklad: v Americe se přepisují učebnice, aby byly v
souladu s právem šaría. Některá nakladatelství zaměstnávají imámy. Je to
drobnost, ale velmi vlivná. Je to politický čin, ne náboženský. Ukazuje totiž jenom tu
hezkou stranu islámu, ne jeho kompletní obraz. A lidé se zdráhají mluvit o těchto
věcech veřejně. V Americe máme politickou korektnost, to znamená, že nechcete
urazit menšinu. Takže čím přítomnější šaría je, například v podobě islamifikace
učebnic, tím méně lidí je ochotno o tom mluvit. To je na mě neobvyklé. Mluvím o
věcech, o kterých ostatní mluvit nechtějí.

Drtinová:
Sám ale říkáte, že ten systém je dvojaký, že má tedy oba aspekty, i mírný i totalitní.
Podle vás se snaží šaría, její představitelé, protlačit ten právní systém pozvolným
systémem, pozvolnou cestou až potom k nějaké totalitní formě do těch západních
civilizačních struktur?

Bill Warner:
Stručná odpověď zní ano. Říká se tomu plíživá šaría. Zavádí se krok za krokem.

Drtinová:
Jaké tedy je ve skutečnosti postavení žen v těch textech ve vztahu rovnosti či
nerovnosti mužů a žen. Něco jiného je potom třeba interpretace, ale jak je to
zabudováno v těch textech, pokud jde o tento vztah muž a žena?

Bill Warner:
Pokud jde o zacházení se ženami, text je dvojaký. Zní to překvapivě? Dám vám
příklad. V jednom hadísu se říká “nevztáhneš ruku na svoje služebné”, což
znamená “nebij ženy”. Ale v jiném hadísu se píše “nikdy se muže neptej, proč bije
svou ženu”. Co je tedy správně? Může muslim bít svou ženu nebo ne? Ale jedno
víme určitě: v Koránu jsou verše, které hovoří o bití žen a v textech o šaríi jsou
popisy toho, jak bít ženu v souladu s právem šaría.

Drtinová:
Jak si vysvětlujete tu dualitu, tu dvojakost, která je nějakým způsobem vlastně
zakomponována už do samotného základu toho textu. Proč to tak je, máte proto
nějaký výklad, nějaké vysvětlení?

Bill Warner:
S tímto systémem je to neoddělitelně spjaté. Protože Mohamed je Alláhův prorok a
jeho život je příkladem pro život každého muslima, měl dvě oddělené fáze, je
dvojakost této doktríně vlastní. Je to nedílná součást systému.

Drtinová:
Co je tedy cílem islámské doktríny, islámu jako takového?

Bill Warner:
Aby se celý svět modlil k Alláhovi.

Drtinová:
Kolik procent muslimů je džihádistů?

Bill Warner:
O kterém džihádu se bavíme? O džihádu mečem nebo o džihádu mluvení, psaní a
ovlivňování penězi? O který nám jde?

Drtinová:
Tak pokud vy se díváte z hlediska té své teorie nebo toho, jak studujete islám
vlastně na to, že existují dva Korány, dřívějsí a pozdější, tak pravda je i taková, že
přes 60% tedy vzniklo v Mekce, to znamená, že to je ten mírumilovnější Korán z
těch dvou, jak to nastiňujete vy. Proto se ptám na to, kolik muslimů je
džihádistických a kolik se jich snaží prosadit ten systém ve světě tou násilnou,
džihádistickou metodou, která s tím Koránem z Mekky nemá nic společného?

Bill Warner:
Podíváme se na džihádistický čin, který na první pohled vypadá mírumilovně. Krev
se při něm neprolévá. V Americe probíhají volby a ukazuje se, že muslimové vložili
mnoho peněz do kampaně Hillary Clinton. Je to tedy džihádistický čin. Snaží se
ovlivnit americké volby. Je to nebezpečné v tom smyslu, že bude prolita něčí krev?
Ne. Ale je to nebezpečné, protože došlo ke koupení vlivu na možnou prezidentku
Spojených států. Můžete mít nebezpečí bez násilí.

Drtinová:
V čem je tedy hlavní rozpor se západními svobodami a právem? Skutečně jsou ty
dva systémy nekompatibilní, nemohou spolu být v nějakém vzájemně isnpirativním
klidném a mírném soužití?

Bill Warner:
Prozkoumejme hlavní rozumový a etický princip toho, čemu říkáme západní
civilizace. Hlavní rozumový princip je kritické myšlení. Argumentace na základě
důkazů, vědecký postup. Hlavní etický princip je tohle zlaté pravidlo: chovej se ke
mě tak, jak já chci a to samé platí opačně. Tyto principy v islámu neexistují. Kritické
myšlení je zakázáno, protože nejsou povoleny žádné myšlenky, které překračují
doktrínu vyloženou v Koránu a Mohamedově Sunně. Etické principy islámu jsou
dvojaké. V islámu zlaté prvidlo není. To, jak se muslim k někomu chová, se odvíjí
podle toho, jestli ten druhý je také muslim. Zeptám se vás tedy. Mohou tyto dva
systémy koexistovat? Může autoritářství koexistovat s vědeckým přístupem? Ve
středověku se to zkusilo a zjistili jsme, že koexistovat nemohou. A může existovat
etický princip, že se ke všem chováme stejně? Nebo existují speciální dvojaká
pravidla, podle nichž se ku druhému člověku chovám na základě toho, jestli je káfir
nebo muslim? Nevidím, jak by mohly koexistovat.

Drtinová:
Nedá se reformovat?

Bill Warner:
Jak se reformuje něco, co je perfektní, univerzální a věčné? Jak se to dělá?

Drtinová:
To tvrdí prorok Mohamed, že ten systém takový je. Nemohou ho změnit lidé?

Bill Warner:
Nevím jak. Jak změníte něčí život? On je perfektní příklad, žil příkladným
muslimským životem. Jak se to dá změnit? Odmítnutím Mohameda? To je
odpadlíctví od víry.

Drtinová:
Chybí v tom systému zcela kritické myšlení? To je vlastně to, kudy mířím tu otázku.

Bill Warner:
Samozřejmě, že tam nějaké je, protože žádný muslim nepraktikuje islám úplně
kompletně. Ale hlavní princip spočívá v tom, že nemůžete myšlenkově jít za hranice
toho, co je v Koránu a Sunně. Nemáte dovoleno odporovat Koránu.

Drtinová:
Pak je tu praktická rovina těch rodin, které přicházejí tedy do západní civilizace.
Přizpůsobují se postupně anebo skutečně dál v rodinách praktikují mírnější či
výraznější právní aspekty šaríe jako právního systému?

Bill Warner:
Začínáme se přesouvat k tomu, čemu říkám muslimologie, tedy diskuze o
muslimech. Já jsem odborník na islámskou doktrínu. Co dělají muslimové po
příchodu do Evropy je zcela na nich. Někteří například od víry odpadnou. Stanou
se ateisty nebo křesťany. Nevím, pro co se rozhodne daný jedinec. Ale je určitě
pravda, že v Evropě mají více na výběr než v Saúdské Arábii nebo Sýrii. Vzhledem
k tomu, že sem chodí víc a víc lidí, bychom se měli ptát…
Vraťme se šaríe. Šaría i Korán vysloveně říkají, že muž může bít svoji ženu. Co
chceme lidem přicházejícím do Evropy a Ameriky říct o bití žen? Chceme říci
“dobře, je to váš zvyk a kultura” nebo ženám řekneme “ne, žijete na Západě, takže
vás před bitím ochráníme”. To rozhodnutí je na nás. A je mnohem důležitejší než
rozhodnutí, která dělají muslimové. Měli bychom se nad tím zamyslet. Já chci, aby
nikdo nemlátil svoji ženu. Je jedno, jaký má k tomu důvod.

Drtinová:
Proč vás jako křesťana, byť nepraktikujícího, zajímá právě islám? Je to tak
neobvyklé, že 51% islámské doktríny řeší vztahy s nemuslimy, tedy s káfiry?

Bill Warner:
Odpověď má dvě části. Nejsem žádného vyznání, nevím, proč říkáte, že jsem
křesťan.

Drtinová:
Že vás zajímá právě islám…

Bill Warner:
Už jsem říkal, že mě na islámu zajímá politika, nikoliv náboženství. Nečekám
muslimské nebe a nebojím se muslimského pekla. Takže to náboženství mě
nezajímá.

Drtinová:
A je to tak neobvyklé, že 51% té islámské doktríny se právě týká vztahů muslimů k
nám, tedy k nevěřícím, ke káfirům, je to tak neobvyklé z hlediska toho právního
systému, o čem vy mluvíte?

Bill Warner:
Je to velmi neobvyklé. A proto je studium islámské doktríny dost jedinečné. Islám je
sui generis, jediný svého druhu. Není s ničím analogický. Co se na povrchu zdá být
stejné, se pod povrchem ukáže velmi jiné.

Drtinová:
Jaký vztah tedy zakládá islámská doktrína v tom vztahu, řekněme právním, protože
mluvíme teď o právním systému medzi muslimem a káfirem?

Bill Warner:
Fascinující otázka. Dám vám příklad. Židovské právo nemá žádná pravidla ohledně
ne-Židů, muslimské naopak mnoho. Jedním z nich je, že bychom měli být
podrobeni a máme ve všem nižší postavení. To není systém, se kterým chci žít.

Drtinová:
Vy nemáte vzdělání v oblasti islámu nebo práva, navíc se tedy nezabýváte, sám
jste to před chvíli řekl, náboženskými aspekty islámu. Podle kritiků téma
zjednodušujete a tím občas dostáváte i nálepku islamofob. Vy osobně jako káfir,
jako nevěřící, cítite se být islámskou doktrínou ohrožen?

Bill Warner:
Doktrína islámu říká, že ti, co mu odporují, mohu být zničeni. Mohamed nechal
zavraždit několik umělců a intelektuálů. Pokud tedy chování příkladného muslima
znamená vraždit ty, kteří s vámi nesouhlasí, přece jen to vzbuzuje určitou úzkost. A
ano, asi jsem islamofob, rozhodně mi lidé tak často říkají.

Drtinová:
Může se Evropa ocitnout pod nadvládou islámu? Není západní civilizace dost silná
na to, aby tomu dokázala čelit a ubránit se?

Bill Warner:
To záleží na Evropě, jestli chce existovat nebo ne. Vraťme se k bití žen. Chce
Evropa říkat muslimům “budete-li bít svou ženu, půjdete do vězení”? Nebo si
vybere multikulturalizmus a řekne “je to vaše kultura, můžete bít svoji ženu”?
Evropa má před sebou mnoho rozhodnutí. Šaría obsahuje hodně věcí, které jsou v
rozporu se základními evropskými principy. Zmínili jsme kritické myšlení. Svoboda
projevu, svoboda vyznání. Měl by muslim v Evropě mít dovoleno odpadnout od víry
a zřeknout se islámu? Muslimové říkají “ne”, ale co řekne Evropa? Chceme, abyste
měl tu možnost, nebo podle šaríi řekneme, že to nejde? Evropa má před sebou
mnoho rozhodnutí. Možná je silná teď, ale bude i za sto let?

Drtinová:
To, co dělá teroristická organizace Islámský stát, je to islám?

Bill Warner:
Stručná odpověď je ano. Pokud si přečtěte časopis The Beak, který ISIS vydává…
dám vám příklad.
ISIS má sexuální otrokyně. Všichni jsou zděšeni tím, že jim mladé křesťanské dívky
slouží jako sexuální otrokyně, několika mužům najednou. Islámský stát jasně
prosazuje doktrínu sexuálního otroctví. Mohamed i všichni jeho společníci měli
sexuální otrokyně. To znamená, že je to v Koránu. Jsou sexuální otrokyně ISIS v
souladu s pravidly islámu? Na 100%. A ISIS vykládá sexuální otroctví jako něco, co
z nich dělá dobré muslimy. Možná si myslíte, že to jsou špatní lidé, ale jsou to dobří
muslimové.

Drtinová:
V Česku jste postavil světovou centrálu Centra pro studium politického islámu a
taky vás tady citují různá extrémně pravicová uskupení. Otázka je, jestli se
nepodílíte na podněcování nenávisti vůči nějaké skupině obyvatel, byť je muslimů v
Česku málo, a proč je vlastně potřeba studovat politický islám?

Bill Warner:
Nejsem nenávistný a nehlásám nenávist. Řekla jste, že jsem zjednodušil texty
islámu. Mým jediným cílem je vzdělávat. To je vše, co dělám. Co s tím lidé udělají
dál, je na nich. Některé to navzteká, jiní mají obavy, ale nevím o nikom, kdo si
přečetl moje materiály a potom udělal něco špatného. Použila jste mimochodem
zajímavé slovo. Zdá se, že v Evropě se cokoliv konzervativního nebo pravicového
označuje za “extrémně pravicové”. Všiml jsem si toho při diskuzích s Evropany o
konzervativizmu.

Drtinová:
Náboženská svoboda v západní civilizaci – mají země zakazovat na svých územích
mešity?

Bill Warner:
Nevím, jestli by je měli zakazovat, ale měli by vědět, co mešita je, co se v ní děje a
čeho říká, že je základem. Nechci násilí, nejsem násilný člověk. Prosazuji
porozumění a argumentaci na základě faktů. Nic jiného nedělám. Představuji lidem
fakta a nechávam je, ať si závěr udělají sami. Nemůžu říkat Česku, co má dělat. To
by ode mě bylo nabubřelé.

Drtinová:
To je to, co západní civilizace nedělá, že nechápe ten problém v té jeho hloubce a
vyhýbá se některým otázkám. Není možná ani schopna s tím liberálním myšlením
některé ty momenty pojmout.

Bill Warner:
Islám představuje problém, kterému liberalismus ještě nikdy nečelil. Zlaté pravidlo
liberalismu je, že bychom se k menšinám měli chovat slušně, že jsme si rovni před
zákonem, že existuje svoboda vyznání a myšlení. To je základ liberalismu, který
plně podporuji. Ale nemyslímsi, že jsme někdy čelili tomu, čemu čelíme teď, protože
islám je striktně neliberální. Takže zde máme lidi, kteří chtějí přijmout všechny, a
proti nim lidi, jejichž základní hodnoty tuto víru v přiímání všech popírají.

Drtinová:
Já vám děkuji za rozhovor pro DVTV. Na shledanou.

Bill Warner:
Děkuji vám. Pokládáte výborné otázky.

Drtinová:
Moc vám děkuji. Na shledanou.

Diskusia:
http://www.dvtr.eu/diskuse/comment-page-12/#comment-112283

  1. Kresťanstvo ako jedna z najviac perzekuovaných skupín predovšetkým na Blízkom východe kvôli tomu, že sú označovaní za káfirov a za nemoslimov…

    Relácia k téme politického islámu na Rádiu Bohemia – 2hod 25min.
    2018-07-18 – Host vysílání ČK – Milan Podlipný (CSPI International, Principy politického islámu)
    https://soundcloud.com/radiobohemia/2018-07-18-host-vysilani-ck-milan-podlipny-cspi-international-principy-islamske-doktriny

    Milan Podlipný
    https://www.cspii.org/cz/kontakt

  2. Každý, kto tvrdí, že islam je ako „všetky ostatné náboženstvá,“ klame. Alebo nič nevie.

    Islam vo svojich základoch je extrémne násilný, brutálny a cynický. Pokiaľ sa niekto chce vrátiť ku koreňom islamu, znamená to, že chce vraždiť vyvolávať vojny, zavádzať otroctvo a pod. Neznalosť neospravedlňuje. Ak chce niekto diskutovať o islame, mal by o ňom niečo vedieť. Bez znalostí je to diskusia nie o islame, ale o virtuálnej predstave dotyčného.
    https://slobodnyvyber.sk/podcast/kazdy-kto-tvrdi-ze-islam-je-ako-vsetky-ostatne-nabozenstva-klame-alebo-nic-nevie/

    História je známa, mierumilovný islám neexistuje.
    čas 07:13
    http://www.polacek.sk/downloads/podcast_2018-08-11.mp3

    • “Každý, kto tvrdí, že islam je ako „všetky ostatné náboženstvá,“ klame”

      To je pravda. Džúsy sú brutálnejší a omnoho krvavejší.

  3. Existuje JudaIZMUS,IslamIZMUS,HinduIZMUS,BudhIZMUS……………
    a KRESŤANSTVO.
    Prečo nie je KresťanIZMUS?
    Len sa pýtam.

  4. Myslím, že to bude len v jazyku. Výraz “následovník Krista” je v slovanských jazykoch starší – pôvodnejší. “Izmi” sa spajajú s ideológiou.

  5. Analýza imigrace.
    Jaké jsou předpoklady pro integraci příchozích do Evropy?

    Obyvatelé Evropy jsou každý den přesvědčováni z médií, že jejich morální povinností je souhlasit s nekritickým přijímáním masové imigrace a nestavět se této politice na odpor.

    Hlavním argumentem proimigračních aktivistů, agentur a politicky-korektních médií je to, že drtivá většina uprchlíků jsou syrské rodiny prchající před válkou. Dále je nám také slibováno, že se nově příchozí imigranti přirozeně integrují do většinové společnosti, když je přijmeme s otevřenou náručí a nebudeme vůči nim kritičtí. Tato tvrzení však nejsou podložena daty a jsou tudíž pouhými názory. Centrum pro studium politického islámu pro vás připravilo grafický přehled o imigrační krizi, který je založen na výzkumech prestižních sociologických mezinárodních agentura a odborníků. Všechna data je možno dohledat ve zdrojových dokumentech. Přehled odpovídá na dvě základní otázky: Kdo vlastně do Evropy přichází? Bude integrace imigrantů v Evropě úspěšná?

    https://www.cspii.org/cz/blog/analyza-slozek-imigrace

Pridaj komentár

*
*

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>