História, dejiny

Podepisování příspěvků: anonymní příspěvky nebo ty, které v poli jména/přezdívky budou mít titulek nebo jiný text, mohou být smazány. Příspěvky s nakopírovaným delším obsahem, který je dostupný na jiném místě, mohou být také smazány – v takovém případě uvádět pouze odkaz, případně pár vět, nikoliv celý text systémem copy&paste. První komentář nového uživatele se zobrazí až po schválení, další již hned.

 Obnoviť

  1. V romštině je velký počet cizích nebo přejatých slov a z toho lze určit, zda v některé z procházejících zemí pobyli delší dobu.
    Kromě arabštiny! Z toho lze vyvodit. že muslimové nemají slitování s nikým….
    https://theses.cz/id/isf1cz/00172458-146074000.pdf
    Otázkou je, proč Romové z
    Indie odešli, co je k tomu vedlo. Hübschmannová se domnívá, že roli hrálo více faktorů, jedním z nich mohl být hladomor. Romský profesor Ian Hancock le Redžosko 12 z Texaské univerzity v Austinu (USA) se domnívá, že Romové mohli Indii opustit v souvislosti s muslimskými výboji.
    Americký lingvista T. Terrence Kaufmann zastává názor, že Romové odešli z Indie ve 4. stol. př.n.l.
    Tedy v době, kdy do severní Indie vtrh
    la vojska Alexandra Makedonského.
    Není ovšem jasné, kde Romové pobývali nadcházející čas – téměř jedno a půl tisíciletí, než se objevili v Byzanci. Téměř v každé publikaci, která se zabývá původem Romů, můžeme nalézt legendu, kterou zaznamenal Perský básní k Ferdausí z roku 1011. Tato legenda líčí příběh perského krále Bahráma V. 420 – 438, kterému jakýsi indický král daroval deset tisíc Lúriů.
    Lúriové byli hudebníci, kteří měli obveselovat jeho lid hudebním uměním. Bahrám dal těmto hudebníkům obilí k setbě, tažná zvířata, aby se mohli usadit. Podle legendy však hudebníci nezačali obdělávat půdu, všechno obilí snědli a příští rok přišli ke králi žádat o nové. Bahrám je však vykázal s tím, že když nejsou ochotni hospodařit, tak ať táhnou pryč. Tato legenda byla
    nalezena v několika na sobě nezávislých historických pramenech s tím, že se lišily pouze detaily, jako je například počet Lúriů. (Hübschmannová, 1999)
    Odchod Romů z Indie probíhal v několika migračních vlnách vzdálených od sebe několik set let, přibližně o d 3. do 10. stol. n. l. V rámci jedné migrační vlny přicházelo vždy více romských skupin. V oblasti malé Asie se od hlavního proudu směřující přes Balkánský poloostrov do Evropy oddělila skupina Romů, která zamířila do Afriky. Skupina dále putovala podél s
    everního pobřeží. Ostatní putovali až na Pyrenejský poloostrov a odtud dále do nitra Evropy (Horváthová, 1999)
    Na cestě z Indie se zdržovali v zemích, kterými procházeli po různě dlouhou dobu. Dle jazykových rozborů (počet cizích nebo přejatých slov v romštině) lze určit, zda v některé z procházejících zemí pobyli delší dobu.
    V romštině se objevuje spousta slov z
    perštiny, z toho lze usoudit, že Romové byli po delší dobu v kontaktu s persky mluvícím obyvatelstvem. Persii dobyli v sedmém století Arabové, ale v romštině se slova z arabštiny nevyskytují.
    Z tohoto vědci usuzují, že Romové se museli vyskytovat v Persii již někdy kolem 5. až 6. stol. Důvodem, proč se arabština neprojevuje v romském jazyce, je i fakt, že Romové nemuseli přijít s arabštinou vůbec do styku, protože arabština nepronikla do všech lidových vrstev. Arabština dokonce ani nenahradila perštinu ve funkci úředního a literárního jazyka. Arabštinu používali pouze učenci a také především náboženští hodnostáři. Dále se na základě jazykových studií prokázalo, že se Romové zdržovali po nějakou dobu také v Arménii.
    (Horváthová, 2002)
    První zmínky o Romech ve Španělsku jsou z 9. stol. n. l. Ve 14. stol. dle spolehlivých
    historických pramenů byli Romové přítomni nejen na celém Balkánském poloostrově,
    ale také 13 v Uhrech.
    Ve druhé polovině 14. Stol. se dle historických pramenů Romové objevují v oblasti Rumunska a dřívější Jugoslávie.
    V Rumunsku a Moldavsku žili Romové po staletí jako otroci a majetek klášterů nebo šlechty, který mohl být prodán, darován či vyměněn.
    V 15. stol. Romové pronikají do západní a střední Evropy. Putovali ve skupinách, ve kterých vedoucí přejímali označení, které bylo používáno světskými feudály, Například ze slova „vojvoda“ vzniklo slovo vajda –
    označení pro vůdce skupiny. Vůdcové skupin se také nechávali nazývat
    knížaty, hrabaty i králi. Avšak jejich moc byla pouze v
    rámci jedné komunity. Co se týče
    označení romský král , tak s tímto se můžeme setkat u nás i v dnešní době. V 15. stol. přicházejí některé skupiny z Uher do Itálie, Švýcarska, jižní Francie a Paříže, jiné skupiny putují přes Uhry podél řeky Dunaje na Moravu i do Čech, odtud pokračují dále do Německa, Francie a Španělska.
    V 15. stol. Romové pronikají na Slovensko, Polsko a také do skandinávských zemí. Později se Romové dostali na Ukrajinu a do Běloruska.

Pridaj komentár

*
*

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>